Pokračování cesty: JRS a odkaz papeže Františka
Linda Bordoni
Po smrti papeže Františka ti, kteří ho znali a přijali jeho výzvu k hájení a ochraně práv a důstojnosti nejzranitelnějších, vyjadřují jednomyslnou vděčnost za jeho vizi a inspiraci, kterou přinesl.
Mezi nimi je i Bratr Michael Schöpf SJ, mezinárodní ředitel Jezuitské služby uprchlíkům (JRS), jehož posláním je doprovázet, sloužit a hájit práva uprchlíků a dalších násilně vysídlených osob. V rozhovoru pro Vatikánský rozhlas popsal papeže Františka jako „jediný globální hlas“ ve světě, který je stále více poznamenán roztříštěností a lhostejností.
„Udělal uprchlíky viditelnými,“ řekl. „Dal jim místo ve světě a řekl jim: ‘Jste součástí lidské společnosti.'“
Zastánce míru
Toto svědectví, vysvětlil bratr Michael, nebylo pouze rétorické, ale bylo hluboce zakotveno v papežových činech – přijímání migrantů, poskytování prostoru pro jejich vyjádření a obrana jejich důstojnosti. „Velmi dobře věděl, že důstojnost je nezbytná pro vytvoření míru,“ poznamenal. „Myslím si tedy, že s papežem Františkem ztrácíme nejen zastánce uprchlíků. Ztrácíme především zastánce míru.“
Pro Jezuitskou službu uprchlíkům byl dvanáctiletý pontifikát obdobím povzbuzení a hluboké sounáležitosti. „Posílil nás,“ řekl bratr Michael. „Pomohl nám najít vlastní hlas – jasný a odvážný – i když to znamenalo jít proti proudu.“
V době, kdy se svět podle bratra Michaela mění v „svět impérií“ – charakterizovaný konkurencí, chaosem a erozí multilateralismu – vyjádřil naději, že nový papež bude i nadále hájit důstojnost každého člověka se stejnou naléhavostí jako jeho předchůdce.
Osobní vzpomínky
Při vzpomínkách na svůj osobní vztah se zesnulým papežem bratr Michael připomněl jednoduchost a lidskost jejich setkání. Žil v jezuitské komunitě v Římě a měl příležitost přivítat papeže Františka při neformálních návštěvách. „Přišel třeba jen na oběd, dal si s námi kávu, jako by přišel strýc nebo přítel.“
Jiné schůzky měly více formální charakter. Jedna z nich, která zanechala trvalý dojem, byla malá otevřená výměna názorů o povolání jezuitských bratří. „Přišel bez připraveného projevu. Jen seděl a poslouchal."
„Nebyl to někdo, s kým jste museli být zcela zajedno, protože věřil v dialog, a to je to, co si od něj beru i pro svou vlastní práci: být otevřený, protože Duch Svatý může začít hledat lepší řešení pouze v dialogu,“ řekl.
Dědictví, na kterém lze stavět
Právě tento duch naslouchání, rozlišování a dialogu se nyní bratr Michael snaží přenést do své mise v JRS.
„Papež František nás naučil být otevření, hledat Boží vůli ve světě se zaměřením na mír,“ řekl. “To je dědictví, které si neseme dál."
