Kardinálové a davy lidí u hrobu papeže
Salvatore Cernuzio – Vatikán
„Měla jsem ho ráda, pro mě je to světec. Carmelina Mancuso, žena z Kalábrie, kterou svět znal jako „paní se žlutými květinami“, jíž papež věnoval několik slov 23. března, v den svého odchodu z nemocnice Gemelli, pláče před hrobem papeže Františka v bazilice Santa Maria Maggiore. V kartonovém sáčku drží novou kytici – celou žlutou – a stojí v řadě s tisíci dalších lidí až k náměstí před bazilikou na Esquilinském pahorku. Od otevření pro veřejnost v neděli ráno v 7 hodin jich podle odhadů přišlo přes 20 tisíc.
Uprostřed neustálého opakování „žádné fotky“, „nezastavujte se, prosím“ ze strany ostrahy je pro Carmelu udělána výjimka a je propuštěna před řadu, jako tomu bylo mnohokrát během středečních generálních audiencí, když ji papež uviděl na náměstí sv. Petra nebo v aule Pavla VI. a rozpažil ruce s výkřikem: „Tady je!“ Carmelina kráčí pomalu, položí květiny k hromu a s rukou na ústech pláče, zatímco pozoruje měkké světlo, které osvětluje kříž Dobrého pastýře a odráží se na nápisu vytesaném do mramoru „Franciscus“.
Společně v modlitbě
Byla jednou z posledních, kdo se s ním mohl rozloučit před bazilikou sv. Petra o Velikonocích při projížďce v papamobilu, což byl závěrečný akt života Jorgeho Maria Bergoglia, jež je od včerejška pohřben právě tam: pod mramorem z Ligurie, v bílém prostoru, který působí stroze a minimalisticky, pod dvěma schody zdobený dlouhou kompozicí bílých a žlutých růží, spolu se zelenými dekoracemi a malými kopretinami. „Mohu tu chvíli zůstat?“ ptá se paní se žlutými květinami, která se připojila k večerní modlitbě, kterou včera vpodvečer v Liberiánské bazilice slavilo více než 110 kardinálů shromážděných v Římě. Na páteční generální kongregaci se rozhodli uspořádat tuto mimořádnou modlitbu na počest papeže.
Včera odpoledne dorazili před 16. hodinou do baziliky Santa Maria Maggiore minibusy z Vatikánu. Blesky fotoaparátů, záběry kamer, cvakání smartphonů dlouhé řady věřících rozestavených po celém náměstí doprovázely jejich průchod Svatou bránou v procesí až k hrobce papeže.
Procesí k hrobce papeže
Před nimi prožil u hrobu soukromý okamžik kardinál Santos Abril y Castelló, emeritní arcikněz baziliky, který doprovázel tehdy nově zvoleného papeže Františka při jeho první návštěvě baziliky Santa Maria Maggiore den po volbě. Poté se kardinálové jeden po druhém nebo v trojicích zastavili před hrobem. Někteří se na několik minut pomodlili a odříkali Zdrávas Maria, jiní se pokřižovali nebo pořídili fotografii, ti, kteří mohli, na chvíli poklekli. Všichni se pak sešli v kapli vedle hrobu pod pohledem ikony Salus Populi Romani, která 126krát viděla Františka, zpočátku klečícího a v posledních letech na invalidním vozíku, jak jí děkuje za apoštolskou cestu, kterou má před sebou nebo kterou úspěšně absolvoval, za úspěšnou operaci nebo jako prostý pozdrav.
Před Salus Populi Romani
S pohledem upřeným na ikonu se kardinálové společně a v tichosti modlili. Poté se sešli v hlavní lodi a modlili se druhé nešpory, kterým předsedal kardinál arcikněz koadjutor Rolandas Makrickas. Za nimi seděly skupiny věřících. Mezi tím nepřestával proud návštěvníků (stejně jako nekončila fronta před zpovědnicemi) a mobilní telefony, které byly nejprve namířeny na hrob, se přesunuly na tuto rozlehlou plochu zaplněnou kardinály, kterí zpívaly žalmy.
Modlitby byly recitovány v různých jazycích různými kněžími. Modlili se za papeže Františka, aby ho „vzkříšený Pán přijal do příbytku světla a pokoje“. Obřad trval něco málo přes půl hodiny. Kardinálové poté opustili baziliku, která dnes zůstala pro věřící kvůli velkému zájmu otevřena do 22 hodin. Dnes se koná nová generální kongregace, aby připravila konkláve, které zvolí 267. papeže univerzální církve.
