Co je to KONKLÁVE
Amedeo Lomonaco – Vatikán
Na několik dní se Sixtinská kaple otevírá pohledům historie a uzavírá se před očima světa. Od 7. května jsou kardinálové voliči povoláni, aby zvolili papeže. Konkláve, které se blíží, je sedmdesátým šestým v historii církve a dvacátým šestým, které se koná pod Michelangelovým Posledním soudem.
Cum-clave
Termín konkláve, který pochází z latinského „cum-clave“, označoval vyhrazený prostor v domě, který byl „uzamčen“. V církevním jazyce se používá k označení uzavřeného místa, kde se koná volba papeže, i celého kolegia kardinálů povolaných k volbě nového papeže.
Volba papeže
To, co se právě chystá, je sedmdesáté šesté konkláve v podobě, jak ji známe dnes, od roku 1274, kdy ji zavedl Řehoř X. V období před tímto datem se mluvilo jednoduše o volbě papeže.
Klerus posuzoval kandidáty navrhované věřícími a papež byl volen biskupy. Od 4. do 11. století byla volba poznamenána také vnějšími vlivy: římští císaři, karolínští panovníci a další se různými způsoby pokoušeli ovládnout proces volby papeže.
Kořeny konkláve
V průběhu staletí došlo k řadě změn, které formovaly strukturu konkláve až do dnešní podoby. Prvním, kdo v tomto smyslu zasáhl, byl papež Mikuláš II. v roce 1059 bulou In nomine Domini. V tomto dokumentu bylo zejména stanoveno, že římského papeže mohou volit pouze kardinálové. Konečně to potvrdila konstituce Licet de vitanda, kterou vyhlásil Alexandr III. v roce 1179. Byla zavedena nutnost dvoutřetinové většiny hlasů, což je významný prvek volby papeže, který se zachoval až do dnešních dnů.
Volba v roce 1268
V roce 1268 se odehrála událost, kterou popisuje mnoho historických pramenů. V papežském paláci ve Viterbu se sešlo 18 kardinálů, aby zvolili papeže. Jednalo se o nejdelší „konkláve“ v historii. Papež byl zvolen po dvou letech a devíti měsících. Byla to bouřlivá doba. Během této dlouhé doby se zoufalé obyvatelstvo Viterba rozhodlo kardinály zavřít v paláci. Zazdili dveře a odstranili střechu. Nakonec byl zvolen Řehoř X., arcijáhen z Lutychu, který se v té době nacházel ve Svaté zemi. V roce 1274 vydal ústavu Ubi periculum, kterou byla oficiálně zřízena konkláve. Mimo jiné bylo stanoveno, že se musí konat na místě, které je „uzamčeno“ zevnitř i zvenčí.
První konkláve v historii
Na základě těchto ustanovení se první konkláve v historii, po vyhlášení konstituce Ubi periculum, konalo v Arezzu v roce 1276, kdy byl zvolen Inocenc V. V roce 1621 zavedl Řehoř XV. povinnost tajného a písemného hlasování. V roce 1904 zakázal Pius X. jakoukoli formu výlučného práva. Byla také zavedena povinnost mlčenlivosti o tom, co se stalo v konkláve, a to i po volbě, a pravidlo uchovávání dokumentace, která je k dispozici pouze papeži.
Změny od 20. století do současnosti
Po válce, v roce 1945, byla Piem XII. vyhlášena konstituce „Vacantis Apostolicae Sedis“, která přinesla několik novinek. Zejména od okamžiku, kdy se uvolní papežský stolec, všichni kardinálové – včetně státního sekretáře a prefektů kongregací – přestávají vykonávat své funkce, s výjimkou camerlenga, penitenciáře a vikáře Říma. V motu proprio Ingravescentem Aetatem pak Pavel VI. rozhodl, že kardinálové mohou být voliteli pouze do dovršení 80 let.
Pravidla pro volbu papeže
Dnes platná legislativa pro volbu papeže je Universi Dominici Gregis, vyhlášená Janem Pavlem II. v roce 1996 a pozměněná Benediktem XVI. v roce 2013. Mimo jiné stanoví, že konkláve se musí konat v Sixtinské kapli, nazývané Via Pulchritudinis, cesta krásy, která vede mysl a srdce k Věčnému. Motu proprio Benedikta XVI. De Aliquibus Mutationibus in Normis de Electione Romani Pontificis dále stanoví, že po 34 hlasováních, v nichž nedošlo k volbě, budou kardinálové vyzváni, aby hlasovali pro dva kandidáty, kteří v posledním hlasování získali nejvíce hlasů, přičemž i v případě druhého kola hlasování bude platit pravidlo dvoutřetinové většiny, která je nezbytná pro zvolení nového pastýře univerzální církve.
V očekávání 266. nástupce svatého Petra
Nad volbou římského papeže tedy bdí fresky Michelangela.
V Sixtinské kapli se otevírá nová kapitola dějin církve. K této „Via Pulchritudinis“, která zůstává uzavřena pro konkláve, směřují pohledy a naděje celého světa, který čeká, až uvidí tvář nového biskupa Říma a dozví se jméno 266. nástupce svatého Petra.
